O reklamě, chemii a Allainu Toussantovi
Jelikož náš čich nehraje roli hlavní, musí být někdo, na koho se můžeme spolehnout. Možná je to zrak, ale možná je to mozek nbeo spíše lidská víra a důvěřivost. Z mého pohledu (neandrtálce) se téměř všichni výrobci pánských voňavek vydali špatnou cestou. V tisíci reklamách vidíte drsného muže, jemuž se pod kůží převalují svaly velikosti vodních melounů, jak v rozhalené košili běží v dešti po nějaké louce v Irsku. Nebo jak tento, nebo jemu podobný muž jede v autě a s kamenou tváří nabourá do něčeho, co se v mžiku roztříští na všechny strany.. Popřípadě náš bodrý svalovec stojí omotán ručníkem před zrcadlem a přibližně dvacet vteřin ostříkává své podpaží tím nebo oním sprejem. No uvažte, k čemu by asi takový chlap potřeboval ještě voňavku.
Raději věříme tomu, čemu říkám prvoplánový efekt. Dokonce i tahový světový hráč, jako je Old Spice (používá ho můj děda a říká mu olt špajs) zvolil špatně. Nejen že jako takový Old Spice příšerně páchne, ale kterého chlapa zajímá to, aby se při běhu půlmaratonu nespotil a cítil se svěže za každé situace. Když chlap běží půlmaraton, je mu úplně wurst, jestli bude na konci svěží a je mu vlastně i dvakrát wurst, jeslti na něj za cílovou páskou čeká nějaká modelka nebo ne. Chlap běžící půlmaraton chce doběhnout půlmaraton a nechat za sebou ostatní chlapy. Doběhnout poslední a být svěží je věru dost na nic. Na druhou stranu, děda je se svým olt špajsem už leta spokojen. Ikdyž ho ta mužná vůně dělá mladšího a spratkové v tramvaji ho proto nepouštějí sednout.
Vraťme se teď k prvoplánovému efektu... Každý kluk s nedostatkem sebevědomí, propadlými tvářemi a se svaly které se více blíží cherry rajčatům by měl radši než svěžest trochu větší naději, když v pátek večer vyráží do města.. Mnohem spíše, než řečím z internetu a vědeckým poznatkům uvěří našemu prvoplánovému efektu.. Náš chlapec raději vidí v televizi chlapce sobě podobné, jak se na ně celkem bezdůvodně vrhají dívky v autobuse, v supermarketu či v knihovně.. V reklamním oddělení Axe asi někdo takový pracuje. Nedokážu si sice představit vůni čokolády ve spreji, ale vždycky se člověk může tou čokoládou prostě upatlat ..
Vychutnejte si čokoládovou reklamu v plné délce s písničkou Allaina Toussainta - Sweet touch of love, a pak ještě jednu podobného ražení.
PS: Když už jsme u toho, našel jsem nový způsob, jak skládat zkoušky z Ekonomické statistiky. Tančit u Anděla s vedoucí katedry KSO. Bohužel u většiny předmětů to takhle nepůjde. Třeba docent Plevný se mi nejenom nelíbí, ale asi nechodí ani moc tancovat.
Komentáře
Přehled komentářů
pozor, ten chlapec v druhé reklamě není z čokolády, je to černoch :-D ..
podle mě,
(without.wings, 27. 4. 2008 7:52)
když je někdo z čokolády, není to vrhání se na něj bezdúvodné... ovšem nutno podotknout, že záleží, jaká to je čokoláda... :D
jinak jem dlouho přemýšlela, jestli se ten pán takřka voskového vzhledu chystá zadusit kusem igelitu (zklamán nějakou vůní, kdo ví) (a myslim, že váraz hodný psychopata na to taky má), načež mi konečně docvaklo, že tu bude asi nějaká voda :D
(jinak se omlouvám za dnešní slovní průjem, už odcházím radějí do šuplíku)
Ale
(Honza, 27. 4. 2008 11:09)