Krátce o stromech
Vždycky mě trochu děsilo, o kolik lépe by mohl můj život vypadat, kdybych byl býval učinil jiná rozhodnutí, mlčel či mluvil v pravou chvíli nebo jel domů až tím dalším autobusem. Představoval jsem si sebe jako toho natvrdlého pohádkového prince, který by se nebyl býval podíval do té zakázané komnaty s těmi masivními zámky a výstražnými cedulkami.. Přišel by o všechna ta skvělá dobrodružství s pošahaným černokněžníkem a drakem co tští sýr a oheň.
Sebastian zakoulel očima, což znásobeno v jeho brýlích vypadalo trochu komicky, a ukázal na ten zatracený strom. Řekl, že ta tlustá větev, která vypadá silná a zdravá je stejně nakonec pod tou, která je na počátku úzká a mdlá. Načež jsem si přišel prozměnu jako zpocený hrdina čínského kung-fu filmu, jehož starý mistr mluví v pekelně ohraných hádankách o větru, rákosí a jaru a srdci bojovníka..
Můj německý kamarád se znovu zahleděl na strom a řekl..
"No ale stejně, ať už se vydáš jakoukoli cestou a vybereš si jakoukoli větev, pořád zůstaneš na tom blbym stromě"
Když jsem už už chtěl pozvednout obočí a naznačit o kolik že jsem to právě chytřejší, pronesl památnou větu.
" Asi bysme se měli snažit dostat z toho stromu někam pryč, a myslim že to určitě neuděláme tim, kterou školu vystudujeme a kolik bude náš handicap na golfu"
Jen abyste tedy věděli, na příští rok jsem si nedělal hlavu, zapsal si astronomii a evoluční biologii.. To abych měl alespoň ponětí, jak se lidé dostali dolů z těch stromů.
Afranče
(Shifty, 1. 6. 2009 11:10)