Křesťanem přes plot
Kibuc je zvláštní a přesto údajně fungující společenství osad v Izraeli. Lidé, kteří žijí v kibucu se řídí takovými Žižkovými, táborskými zákony ( ne, nenosí pásku přes oko ). Všechno je v kibucu všech a když náhodou nechcete svému sousedovi půjčit vaše ponožky, jelikož jeho jsou s dírami, máte problém s radou starších, obzvláště pak, pokud v ní soused zasedá.
Kibucovské sdílení přesto záhadně funguje. Zřejmě jen proto, že v Izraeli lidé nechodí v ponožkách. Případně proto, že potencionální obyvatelé kibucu jsou dlouze přezkoušeni z pracovitosti a selského rozumu (v Izraeli mají rozum šalamounský )..
Malý kibuc vzkvétá i o stovky kilometrů na severo-severo západ v obci Černice. Přestože její jižní cíp obývají lidé, kteří vděčí za svoji životní úroveň neúprosným zákonům kapitalismu, najdou se někteří, koketující s myšlenkou majetkové vzájemnosti.
Když se sousedé v červenci roku 2007 usnesli, že není třeba, aby si každý koupil svůj vlastní kultivátor trávníku, zdálo se mi to jako rozumný nápad (přestože jsem neměl nejmenší ponětí, co je to kultivátor trávníku). Když se, i přes některé násilné škrty v rozvrhu užívání kultivátoru, systém osvědčil, nic nebránilo dalšímu postupu po vytyčené trase. Sousedé si pořídili ze společných prostředků parní čistič, sušičku, odstraňovač žmolku ze šatů, několik posilovacích strojů a ping-pongový stůl. Výčet majetku, vlastněného naší rodinou z jedné sedminy začal rychle narůstat.
Od každého nově příchozího obyvatele sousedství je nepřímo očekáváno, že na prvním setkání u (například u příležitosti druhého výročí pořízení společného křovinořezu) projeví svoji křesťanskou tvář a nabídne sousedův k užívání svoji sadu golfových holí, hrablo na sníh či svoji atraktivní manželku.. Nově příchozí je, pokud neučiní toto vstřícné gesto, bez lítosti postaven mimo společenské dění ( společná oprava sušičky, turnaj v ping-pongu).
Očekávám, že na jarní prázdniny pojede sousedská rada na výlet do Izraele, na zkušenou.